Školní zralost

Oblasti důležité při posuzování školní zralosti (kritéria školní zralosti)

1) tělesný (somatický) vývoj a zdravotní stav

Fyzický a psychický vývoj nejsou zcela paralelní. Fyzická kondice dítěte hraje svoji roli při zahájení školní docházky- dítě lépe snáší únavu a tělesnou zátěž, která je na něj kladena školním vyučováním, a zároveň vykazuje lepší odolnost proti únavě a infekcím. Úroveň fyzické zralosti posuzuje pediatr při pravidelných lékařských prohlídkách, konkrétně na počátku předškolního věku ve třech letech e ke konci předškolního věku v pěti letech. Následující prohlídku absolvuje dítě v sedmi letech- na počátku mladšího školního věku. Někdy se podceňuje význam faktorů ovlivňujících raný vývoj dítěte (zejména motoriky a potažmo i řeči), dále pak vliv některých somatických vad nebo chronických onemocnění pro školní způsobilost. V některých případech dává lékař při posuzování školní zralosti podnět k podrobnějšímu psychologickému, případně psychiatrickému, neurologickému nebo jinému odbornému vyšetření. Tělesná vyspělost (váha, výška) není prvořadým ukazatelem zralosti, ale je třebas brát v úvahu. Komplikací se může stát častá nemocnost dítěte- pokud nastává již na počátku školy, bere dítěti možnost plynulé a pozvolné adaptace na změnu prostředí, znesnadňuje navazování nových vztahů, kamarádství.

2) úroveň vyspělosti poznávacích (kognitivních) funkcí

Do skupiny kognitivních předpokladů patří následující předpoklady:  grafomotorika; řeč; sluchové vnímání; zrakové vnímání; vnímání prostoru; vnímání času; základní matematické představy.

Pro zvládání trivia je podstatná dostatečná úroveň rozumových schopností a rovnoměrnost vývoje v jednotlivých oblastech. U dětí, jejichž kognitivní schopnosti celkově dozrávají pomaleji nebo které výrazněji ve vývoji zaostávají, je obvykle doporučován odklad školní docházky, a zároveň by jim měla být věnována zvýšená péče. U dětí, které mají nezralou pouze jednu z oblastí, je zásadní motivace k činnostem, které podporují a rozvíjejí deficitní oblast. U dětí mimořádně nadaných a ve svých schopnostech převyšující věk je možné zahájení školní docházky před dovršením šesti let.

3) úroveň práceschopnosti (pracovní předpoklady, návyky)

Aby dítě bylo schopno při výuce plně využívat svoje mentální předpoklady, dílčí schopnosti a dovednosti, potřebuje mít zájem o učení a chuť poznávat. Důležitá je i schopnost tzv. záměrné (volní) koncentrace pozornosti na danou činnost (úkol); věku přiměřený smysl pro povinnost, zodpovědnost. Školní práce klade nároky na všechny kvality pozornosti – intenzitu, stálost, vytrvalost, odolnost vůči rušivým vlivům. Práceschopnost je podmíněna zejména vyzrálostí centrální nervové soustavy, ovšem úzce souvisí i se zralostí osobnosti a dosavadním stylem výchovy. Dítě by mělo být vedeno k respektování určitých pravidel, limitů, měla by být podporována jeho samostatnost, mělo by být vedeno ke zvládnutí drobných povinnosti (úklid hraček, oblečení, pomoc v domácnosti).

4) úroveň zralosti osobnosti (emocionálně- sociální zralost)

Zda dítě dokáže dobře fungovat ve škole záleží nejen na jeho dispozicích, ale také na tom, zda umíme dítě vhodně motivovat a jak jsme schopni porozumět jeho povaze, důvodům jeho chování, jeho potřebám a možnostem. Na vyzrálost osobnosti jsou po zahájení školní docházky kladeny poměrně vysoké nároky, a to jak v oblasti emocionální, tak i sociální. Od žáka se očekává dostatečná míra emocionální stability, věku přiměřené zvládání emocí, sebeovládání, odolnost vůči frustraci.

Kromě věku přiměřené emocionální vyzrálosti je stejně důležitá i sociální vyspělost: určité sociální dovednosti, schopnost adaptability, spolupráce, schopnost začlenit se do skupiny vrstevníků, rozumět pravidlům společenského chování a zvládat tato dohodnutá pravidla respektovat.

Jak dítě obstojí mimo rodinu, tj. bez ochrany maminky a tatínka, záleží na tom, do jaké míry je vyzrálá jeho autonomie (samostatnost) a jak má rozvinutou sebedůvěru.

U kterých dětí je vhodné zvažovat zahájení školní docházky?

• děti zdravotně oslabené
• děti s výrazným opožděním kognitivního vývoje
• děti s pomalejším nebo nerovnoměrným kognitivním vývojem
• děti s výraznější nezralostí v některých z dílčích oblastí kognitivního vývoje
• děti nezralé v oblasti práceschopnosti
• děti nezralé v oblasti emocionálně- sociální

Při rozhodování o zahájení školní docházky je nutné řídit se krom kritérií a pouček také citem, intuitivně, na základě zkušenosti. Je třeba zohledňovat i aktuální životní situaci dítěte a jeho rodiny. Lze konstatovat, že pro zralé dítě je vhodnější zahájení školní docházky a pro nezralé je vhodnější její odložení. Některé nezralé děti potřebují pouze čas na přirozené vyzrání, některým je třeba poskytnout  podporu v rozvoji oslabených oblastí (rodina, MŠ formou individuálního vzdělávacího plánu, individuální speciálně- pedagogická péče v pedagogicko-psychologických poradnách nebo speciálně pedagogickém centru.

Diagnostika školní zralosti

Posuzování školní zralosti probíhá obvykle ve dvou etapách. Screening provádí často již dětský lékař či učitelky v mateřských školách. Při výskytu pochybností či problémů dochází k podrobnějšímu vyšetření prováděnému v pedagogicko-psychologické poradně odborným psychologem.

Jestli-že se rodiče rozhodnou žádat při zápise dítěte  do základní školy k odkladu školní docházky, je nutné doložit k  žádosti  doporučení dětským lékařem a doporučení z pedagogicko- psychologické poradny k odkladu školní docházky. Telefon do PPP v Havlíčkově Brodě, Nad Tratí –  569 422 171